Hypotékace na druhé straně znamená poplatek vytvořený dlužníkem na zboží, výrobním závodě a strojním zařízení, aniž by vlastník nebo majetek skutečně převedl na věřitele.
Důvodem pro jejich rozlišení je to, že v držení majetku přechází vlastnictví aktiva na věřitele s pohybem aktiva. Naopak v případě hypotéky nedochází k převodu majetku. Projděte si tento článek jednou, abyste poznali rozdíl mezi slibem a hypotézou.
Srovnávací graf
Základ pro porovnání | Slib | Hypotekace |
---|---|---|
Význam | Kauce zboží jako zajištění proti dluhu za plnění závazku nebo jeho zaplacení je známa jako zástava. | Hypotekace je zástava zboží, proti dluhu, aniž by byla doručena věřiteli. |
Definováno v | Oddíl 172 zákona o smlouvách Indie, 1872 | Oddíl 2 Sekuritizace a rekonstrukce finančních aktiv a vymáhání zákona o bezpečnostních zájmech, 2002 |
Právní dokument | Zástavní listina | Hypoteční smlouva |
Vlastnictví majetku | Zbývá s věřitelem | Zbývá s dlužníkem |
Strany | Pawnor a Pawnee | Hypoteektor a Hypothecatee |
Práva věřitele za výjimečných okolností | Prodat zboží, které má v držení, k úpravě dluhu. | Chcete-li převzít majetek jako první, pak je zpětné vymáhání dluhu. |
Definice zástavy
Druh soudního exekuce, ve kterém je zboží uchováváno u věřitele jako jistota pro zaplacení dluhu nebo plnění smlouvy. Na smlouvě o zástavě se podílejí dvě strany, tj. Záložník, ten, kdo slibuje aktivum, a Pawnee, která poskytuje úvěr proti zajištění.
Název zboží zůstává u zastavárny, ale vlastnictví zboží přechází na Pawnee. Podmínkou zástavy je uložení zboží u věřitele. Může existovat skutečné nebo konstruktivní držení zboží. Povinností Pawnee je, aby nedocházelo k neoprávněnému použití zboží zastavovatele a aby se přiměřeně staralo o zboží, které bylo zastaveno.
V případě neprovedení platby ze strany dlužníka má věřitel právo prodat aktivum držené jako zajištění s cílem získat zpět částku dluhu.
Definice hypotézy
Hypotekace se týká finančního ujednání, kdy si dlužník půjčuje peníze proti zabezpečení zboží. Zde zboží znamená movitý majetek. V obchodní praxi je hypotéka definována jako poplatek vytvořený za aktivum (obvykle zásoby, dlužníci atd.) Za splacení dluhu dodavatelů, věřitelů a dalších stran.
V tomto ujednání není aktivum doručeno věřiteli, ale dlužník ho ponechá, dokud nezaplatí dluh. Vlastnictví majetku tedy náleží pouze dlužníkovi. Existují dvě strany hypotézy, kdy hypotéka je dlužník, zatímco hypoteční věřitel je věřitelem. Právo obou stran závisí na dohodě mezi nimi uzavřené.
Pokud hypoték nezaplatí částku, musí nejprve hypotéka převzít držené zboží. Poté je může prodat, aby upravil výši své půjčky.
Klíčové rozdíly mezi slibem a hypotékou
Významné rozdíly mezi slibem a hypotézou jsou uvedeny níže:
- Zástavní právo je definováno jako forma záchrany, ve které je zboží drženo jako jistota pro zaplacení dluhu nebo plnění závazku. Hypotekace je poněkud odlišná od zástavy, ve které není aktivum poskytnuto věřiteli.
- Slib je definován v paragrafu 172 Indického zákona o smlouvách z roku 1872. Na druhé straně je Hypotekace definována v Sekci 2 sekuritizace a rekonstrukce finančních aktiv a vymáhání zákona o bezpečnostních zájmech, 2002.
- V zástavě je převedeno vlastnictví aktiva, ale v případě hypotéky je majetek pouze na dlužníkovi.
- Smluvní strany smlouvy o zástavním právu jsou záložní (dlužník) a Pawnee (věřitel), zatímco v hypotéze jsou stranami hypoték (dlužník) a hypoteční věřitel (věřitel).
- V zástavním právu, kdy dlužník prodlouží platbu, může věřitel uplatnit své právo prodat aktivum za účelem vymáhání pohledávky. Naopak, v hypotéce, věřitel nemá majetek zboží tak on může podat žalobu realizovat jeho poplatky vzít majetek nejprve a pak se zbavit nich.
Příklad
Jedním z nejjednodušších příkladů zástavy a hypotézy je Slib - mnoho lidí si půjčuje půjčku od mylného věřitele tím, že slibuje své zlaté šperky proti dluhu. Hypothecation - mnoho lidí vezme půjčky od bank nebo finančních institucí koupit auto kde dluh a auto (předmět smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem) oba zůstanou s dlužníkem jediný.
Závěr
Společným z těchto dvou pojmů je, že předmět je movitým aktivem. Obdobně se oba způsoby používají při půjčování finančních prostředků od banky nebo finanční instituce. Zajištění cenných papírů působí jako jistota věřiteli, že dlužník dluh splatí, nebo pokud dlužník nezaplatí dlužné poplatky, věřitel může zboží propadnout a zlikvidovat.