Pravidla související s auditem účetní závěrky účetní jednotky jsou řešena v rámci povinného auditu . Na druhé straně se ustanovení týkající se zdanění řeší v daňové kontrole . Přečtěte si tento článek a poznejte rozdíly mezi statutárním auditem a daňovou kontrolou.
Srovnávací graf
| Základ pro porovnání | Statutární audit | Daňový audit |
|---|---|---|
| Význam | Statutární audit je audit, který je ze zákona povinen. | Daňový audit je audit, který je povinen zákonem o daních z příjmů, pokud obrat / hrubé příjmy hodnotitele dosáhnou stanoveného limitu. |
| Provádí | Externí auditor | Diplomovaný účetní |
| Audit | Úplné účetní záznamy. | Záležitosti týkající se daní. |
| Účel | Zajistit spolehlivost a transparentnost účetní závěrky. | Zajistit řádné vedení účetnictví a skutečně odráží zdanitelný příjem hodnotitele. |
Definice statutárního auditu
Statutární audit je audit, který je ze zákona závazný. Účelem je ověřit pravdivost a poctivost účetních záznamů. Jmenování auditorů, jeho odvolání, práva a povinnosti, odměny jsou stanoveny v souladu s právními předpisy platnými pro organizaci.
V případě společností je auditor jmenován akcionáři na výroční valné hromadě (AGM) a odměny je také stanoví. Společnosti registrované podle zákona o společnostech z roku 1956 musí provést audit svých účtů kvalifikovaným auditorem, a to až po vypracování účetní závěrky. Statutární auditor předkládá svou zprávu, ve které vyjadřuje svůj názor na pravdivý a poctivý obraz účetní závěrky. Kromě toho zajišťuje dodržování účetní závěrky dle ustanovení zákona.
Definice daňového auditu
Daňový audit je definován jako audit účtů plátce, autorizovaným účetním znalcem, pro požadavek § 44AB, ve kterém auditor musí vyjádřit své názory a připomínky prostřednictvím zprávy o auditu.
Audit, který je podle zákona o daních z příjmů z roku 1961 povinen, pouze za podmínky, že: Na posuzovatele se vztahuje definice osoby podle zákona o daních z příjmů, která vykonává podnikatelskou činnost nebo povolání s předmětem zisku / zisku, vede účetní knihy, zisky nebo zisky se vypočítají podle kapitoly IV, kde příjmy podléhají dani a ztráty jsou přípustné.
Hodnotitel působící v podniku, jehož obrat je vyšší než Rs. 1 Crore a pro hodnotitele vykonávajícího povolání, ve kterém jejich hrubé příjmy ve výše Rs. 25 jezer. Hodnotitel musí provést audit svého účtu, pokud obrat / hrubé příjmy překročí stanovený limit, a to i jeho příjem je nižší než zdanitelný příjem. Pomáhá hodnotícímu úředníkovi při zjišťování zdanitelného příjmu hodnotitele podle různých ustanovení zákona.
Klíčové rozdíly mezi statutárním auditem a daňovým auditem
Rozdíly mezi statutárním auditem a daňovou kontrolou jsou zřetelné z následujících důvodů:
- Audit, který vyžaduje zákon (zákon), se nazývá statutární audit. Daňový audit je audit, který je povinen zákonem o daních z příjmů, pokud obrat hodnotitelů dosáhne stanoveného limitu.
- Statutární audit provádějí externí auditoři, zatímco daňovou kontrolu provádí autorizovaný účetní.
- Statutární audit je audit kompletních účetních záznamů. Daňový audit je naopak auditem transakcí souvisejících s daní.
- Účelem povinného auditu je zajistit spolehlivost a transparentnost, pravdivost a spravedlnost účetní závěrky. Na rozdíl od daňové kontroly, která zajišťuje řádné vedení účetnictví a skutečně odráží zdanitelný příjem hodnotitele, jakož i nárokované srážky skutečně provádí hodnotitel.
Závěr
Po projednání výše uvedených bodů lze říci, že zákonný audit a daňová kontrola jsou zcela odlišné. Druhá z nich je často typem dřívějšího. Rozsah zákonného auditu je tedy širší než daňová kontrola. Statutární audit je povinný pro všechny společnosti, zatímco daňový audit je pro tyto hodnotitele povinný, který splňuje podmínky zákona o daních z příjmů.
