
Občanské právo hraje klíčovou roli, protože řeší většinu soukromých záležitostí, které se dějí jednotlivcům. Trestní právo naopak zastává dominantní postavení mezi agenturami sociální kontroly, neboť je mocným nástrojem, který slouží k ochraně veřejného zájmu před antisociálním jednáním. Přečtěte si článek níže, abyste pochopili rozdíl mezi občanským právem a trestním právem.
Srovnávací graf
Základ pro porovnání | Občanské právo | Trestní právo |
---|---|---|
Význam | Občanské právo odkazuje na obecný zákon, který se zabývá spory mezi jednotlivci, organizacemi nebo oběma, kde protiprávní osoba kompenzuje postiženého. | Trestní právo předpokládá zákon týkající se trestných činů nebo trestných činů spáchaných na společnosti jako celku. |
Soubor pod | Žalobce | Vláda |
Účel | Udržet práva osoby a odškodnit jej. | Udržovat právo a pořádek, chránit společnost a trestat pachatele. |
Začíná s | Podání žaloby poškozenému na příslušný soud nebo tribunál. | Zaprvé, stížnost je podána u policie, která trestný čin vyšetřuje, poté je věc podána u soudu. |
Vypořádat se | Zabývá se jakoukoli škodou nebo porušením individuálních práv. | Zabývá se akty, které zákon definuje jako trestné činy. |
Akce | Žalovat | Stíhejte |
Výsledek | Napravit | Trest |
Soudní pravomoci | Ocenění za škodu nebo soudní příkaz | Odnětí svobody, pokuta, propuštění. |
Následek | Žalovaný neručí. | Žalovaný je vinen nebo nevinen. |
Definice občanského práva
Občanské právo odkazuje na systém pravidel a předpisů, který popisuje a chrání práva obyvatel země a poskytuje právní prostředky k řešení sporu. Zahrnuje případy týkající se soukromých věcí, jako jsou majetek, smlouvy, delikty, rodinné spory atd.
Strana, která podává žalobu, se nazývá žalobce, zatímco strana, která odpovídá na obleky, je známa jako žalovaný a celý proces se nazývá soudní spor.
Základním cílem občanského práva je usilovat o nápravu protiprávního jednání tím, že místo toho, aby byl potrestán, ukládal náhradu škody pachateli. Pachatel nese pouze takový rozsah škod, které jsou povinny napravit škodu způsobenou poškozenému.
Definice trestního práva
Trestní právo lze chápat jako soubor pravidel a zákonů, které zdůrazňují jednání nebo jednání zakázané státem, neboť porušují úmysl zákona, ohrožují a poškozují veřejnost a blahobyt. Zákon nejen definuje trestné činy, ale také stanoví trest, který má být uložen za spáchání trestného činu.
Primárním cílem trestního práva je potrestat osobu, která spáchala trestný čin, za účelem předání sdělení jemu a celé společnosti, ne spáchání trestného činu, jinak by akt, který spáchali, přilákal odplatu.
Když člověk spáchá čin, který není zákonem povolen, riskuje trestní stíhání. V trestním právu je nejprve stížnost zaregistrována u policie, pokud jde o trestný čin, poté policie vyšetřuje trestný čin a podává trestní oznámení. Poškozený může trestný čin oznámit pouze, ale obvinění může podat pouze vláda, která je zastupována státním zástupcem před soudem proti žalovanému.
V Indii, trestní právo je široce rozděleno do tří hlavních aktů, který být indický trestní zákoník, 1860, trestní řád, 1973 a indický důkazní akt, 1873.
Klíčové rozdíly mezi občanským a trestním právem
Rozdíly mezi občanským právem a trestním právem lze jasně vyjádřit z těchto důvodů: \ t
- Obecný zákon, který je spojen se spory mezi jednotlivci, organizacemi, nebo dvěma, kde pachatel kompenzuje postiženého, je znám jako občanské právo. Právo týkající se trestných činů nebo trestných činů spáchaných proti společnosti jako celku je trestním právem.
- Zatímco občanské právo je iniciováno žalobcem, tj. Poškozeným, v trestním právu je návrh podán vládou.
- Účelem občanského práva je zachování práv osoby a odškodnění. Účelem trestního práva je na druhé straně zachování práva a pořádku, ochrana společnosti a trestání pachatelů trestných činů.
- Pro zahájení případu v občanském právu je třeba podat návrh příslušnému soudu nebo tribunálu. Naopak, aby bylo možné zahájit případ v trestním právu, v první řadě by stížnost měla být zaregistrována u policie, která vyšetřuje trestný čin, poté je věc podána u soudu.
- Občanské právo se týká jakékoliv škody nebo porušení individuálních práv. Proti tomu je trestní právo především o činech, které zákon definuje jako trestné činy.
- V občanském právu poškozená strana nebo stěžovatelka žalová druhou stranu, zatímco v případě trestního práva je osoba stíhána za spáchání trestného činu u soudu.
- V občanském právu je snaha o nápravu urovnat spor mezi zúčastněnými stranami, přičemž náhrada škody může být poskytnuta poškozenému. Naopak v trestním právu jsou tresty udělovány nesprávným činitelům nebo může být uložena pokuta.
- V občanském právu má soud pravomoc přiznat náhradu škody a soudní příkaz. Na rozdíl od trestního práva, kdy má soud pravomoc udělovat trest odnětí svobody, ukládat pokutu nebo propuštění žalovaného.
- V občanskoprávním případě je žalovaný odpovědný nebo neodpovídá, zatímco v trestním řízení je obviněný buď vinný, nebo vinný.
Závěr
Jak všichni víme, že tyto dva typy zákonů jsou určeny pro různé účely. Občanské právo je primárně vytvořeno k urovnání sporů a poskytnutí náhrady škody poškozenému. Naopak, trestný čin je zaměřen na prevenci nežádoucího chování a trestání těch, kteří takové činy spáchají a které zákon zakazuje.