Doporučená, 2024

Redakce Choice

Rozdíl mezi zákonem MRTP a zákonem o hospodářské soutěži

Zákon o monopolech a restrikčních obchodních praktikách (MRTP) z roku 1969 byl zrušen a nahrazen zákonem o hospodářské soutěži z roku 2002 . Zákon o MRTP byl přijat, aby se zabýval monopolistickými, restriktivními a nekalými obchodními praktikami, ale vzhledem k určitým omezením byl zaveden zákon o hospodářské soutěži, který změnil zaměření od omezení monopolů na podporu hospodářské soutěže.

Oba zákony se vztahují na celou Indii, s výjimkou státu Džammú a Kašmír. Zatímco starý zákon patří do období před liberalizací, nový zákon vstoupil v platnost po liberalizaci. Uspořádání a jazyk nového zákona je mnohem jednodušší než ten starý.

Jinými slovy, zákon o hospodářské soutěži představuje zlepšení oproti zákonu o MRTP. Existují tedy obrovské rozdíly mezi těmito dvěma oblastmi, pokud jde o rozsah, zaměření, účel atd.

Srovnávací graf

Základ porovnáváníZákon o MRTPZákon o hospodářské soutěži
VýznamMRTP Act, je prvním zákonem o hospodářské soutěži, který byl vypracován v Indii a který se týká pravidel a předpisů týkajících se nekalých obchodních praktik.Zákon o hospodářské soutěži je prováděn na podporu a udržení hospodářské soutěže v ekonomice a zajištění svobody podnikání.
PřírodaReformačníTrestné
DominanceUrčeno velikostí firmy.Určeno strukturou firmy.
Soustředí se naZájem spotřebitelů obecněVeřejnost jako taková
Trestné činy proti principu přirozené spravedlnosti14 přestupků4 přestupky
TrestŽádný trest za přestupekTrestné činy jsou trestány
ObjektivníOvládat monopolyPodporovat hospodářskou soutěž
DohodaPožadováno k registraci.Neuvádí žádné ustanovení týkající se registrace dohody.
Jmenování předsedyÚstřední vládouVýbor složený z důchodců

Definice zákona o MRTP

Zákon o MRTP nebo jinak známý jako zákon o monopolistickém a restriktivním obchodním praktikách, byl vůbec prvním zákonem v oblasti hospodářské soutěže v Indii, který vstoupil v platnost v roce 1970. V různých letech však prošel změnou. Jeho cílem bylo:

  • Řízení a regulace centralizace ekonomické moci.
  • Kontrola monopolů, restriktivní, nekalé obchodní praktiky.
  • Zakázat monopolistické aktivity

Zákon dále rozlišuje mezi monopolistickými obchodními praktikami a restrikčními obchodními praktikami, shrnutými v tomto dokumentu:

  1. Monopolistické praktiky : Postupy přijaté podnikem z důvodu jejich dominantního postavení, které poškozují veřejný zájem. To zahrnuje:
    • Nabíjení nepřiměřeně vysokých cen.
    • Politika snižuje stávající a potenciální konkurenci.
    • Omezení kapitálových investic a technického rozvoje.
  2. Omezující praktiky : Akty, které brání, narušují nebo omezují hospodářskou soutěž, spadají pod restriktivní praktiky. Ty jsou přijímány několika dominantními firmami s dohodou, která brání růstu konkurence, nazývanému kartelizace. To zahrnuje:
    • Omezení prodeje nebo nákupu zboží na určené osoby.
    • Vázání do prodeje, tj. Nutí zákazníka, aby si koupil určitý výrobek, aby si koupil jiný výrobek.
    • Omezení oblastí prodeje.
    • Bojkot
    • Vznik kartelů
    • Predátorské ceny

Definice zákona o hospodářské soutěži

Zákon o hospodářské soutěži z roku 2002 má vytvořit Komisi, která zabraňuje činnostem, které negativně ovlivňují hospodářskou soutěž a iniciují a udržují hospodářskou soutěž v tomto odvětví. Dále se zaměřuje na ochranu zájmů spotřebitelů a na podporu svobody obchodu. Komise je oprávněna:

  • Zakazovat určité dohody : Dohody, které mají protisoutěžní povahu, jsou zakázány. To zahrnuje:
    • Uspořádání kravat
    • Odmítnutí řešit
    • Exkluzivní jednání
    • Údržba prodejních cen
  • Zneužití dominantního postavení : Zahrnuje činnosti, jako je omezení výroby zboží nebo služeb, uvalení nekalých podmínek nebo zapojení do takových činností, které vedou k odepření přístupu na trh.
  • Regulace kombinací : Upravuje činnosti kombinací, tj. Fúze, akvizice, sloučení, které mohou mít nepříznivý vliv na hospodářskou soutěž.

Zákon se vztahuje na celou Indii, s výjimkou Džammú a Kašmíru. Byla přijata k prosazení politiky hospodářské soutěže v zemi a také k zastavení a penalizaci protisoutěžních obchodních aktivit podniku a nenáležitého zásahu vlády na trh.

Klíčové rozdíly mezi zákonem MRTP a zákonem o hospodářské soutěži

Základní body rozdílu mezi zákonem MRTP a zákonem o hospodářské soutěži jsou uvedeny takto:

  1. MRTP Act je zákon o hospodářské soutěži, který byl vytvořen v Indii v roce 1970, aby se zabránilo koncentraci ekonomické moci v několika rukou. Na druhé straně se zákon o hospodářské soutěži ukázal jako zlepšení oproti zákonu o MRTP, aby se přesunul pozornost od kontroly monopolu k zahájení konkurence v ekonomice.
  2. Zákon o MRTP je reformní povahy, zatímco zákon o hospodářské soutěži je represivní.
  3. V Monopolies a Restrictive Trade Practices (MRTP) Act je dominantní postavení firmy určeno velikostí. Na druhé straně dominance firmy na trhu je dána její strukturou v případě zákona o hospodářské soutěži.
  4. Zákon MRTP se zaměřuje na zájem spotřebitelů. Naopak zákon o hospodářské soutěži se zaměřuje na zájem široké veřejnosti.
  5. V zákoně MRTP existuje 14 trestných činů, které jsou proti pravidlu přirozené spravedlnosti. Naopak zákon o hospodářské soutěži uvádí pouze čtyři trestné činy, které porušují zásadu přirozené spravedlnosti.
  6. Zákon o MRTP nestanoví žádný trest za přestupky, ale zákon o hospodářské soutěži stanoví trest za přestupek.
  7. Základním mottem zákona MRTP je kontrola monopolů. Proti tomu chce zákon o hospodářské soutěži zahájit a udržet hospodářskou soutěž.
  8. Zákon o monopolech a restrikčních obchodních praktikách (MRTP) vyžaduje, aby dohoda byla registrována. Naproti tomu zákon o hospodářské soutěži o registraci dohody mlčí.
  9. V zákoně o MRTP bylo jmenování předsedy provedeno ústřední vládou. Naopak v zákoně o hospodářské soutěži bylo jmenování předsedy prováděno výborem, který se skládá z důchodu.

Závěr

Stručně řečeno, tyto dva akty se liší v mnoha kontextech. Zákon o MRTP má řadu mezer a zákon o hospodářské soutěži pokrývá všechny oblasti, které zákon o MRTP zaostává. Komise MRTP hraje pouze poradní úlohu. Na druhé straně má Komise řadu pravomocí, které podporují suo moto a ukládají trest těm firmám, které negativně ovlivňují trh.

Top